O možném zákazu prodeje energetických nápojů dětem jsme jednali ve Sněmovně na začátku roku, protože drtivá většina českých dětí nadměrně pije tyto nápoje a hazarduje tak se svým zdravím. Varovných signálů, že dopady těchto výrobků na mladý organismus je mnoho.
České zdravotnictví je v současné podobě neudržitelné. Už teď se jeho podfinancování projevuje na odchodech lékařů do zahraničí. Nemáme na to je náležitě zaplatit, a tak jsou nuceni jít tam, kde jejich práci náležitě ocení. Není to jediný důvod odchodů, ale ročně ztrácíme něco kolem 2-3 stovek lékařů. Kdyby se po několika letech vraceli, tak nic proti tomu, ale obávám se, že tomu tak nebude.
Dobrovolná spoluúčast se nedá srovnávat s nadstandardem, přesto tento návrh stále naráží na nepochopení sociálních demokratů, a proto byla celá novela zákona o veřejném zdravotním pojištění odsunuta na další, červnovou, schůzi Sněmovny.
Dohodli jsme se s ministerstvem zdravotnictví, že změnu ještě znovu prodiskutujeme a zaujmeme stanovisko. Nejde totiž o žádné dělení medicíny na chudou a bohatou. Jde jen o to, že se dnes pacienti musí spokojit s možností výběru zdravotního prostředku, který mu doporučí zdravotnické zařízení. Pokud by pacient chtěl jiný prostředek, tak si jej musí celý uhradit a k tomu i samotný výkon lékaře. Na trhu je však většinou rozmanitější nabídka, ale plně hrazeny ze zdravotního pojištění jsou jen některé.
Již dlouho se u nás hovoří o důležitosti prevence ve zdravotnictví. Rakovinou se zabývám celý život. Jedná z nejdůležitějších věcí je právě prevence. Musíme na ní klást veliký důraz a myslet na ní. Všeobecná zdravotní pojišťovna se rozhodla pro projekt časného záchytu rakoviny prostaty pro 5000 mužů. Pilotní projekt jsme 27. 4. schválili ve správní radě VZP s cílem podpořit včasný záchyt onemocnění, které ročně postihne kolem 9000 českých mužů. Čtvrtina nových onemocnění se nyní zjišťuje pozdě, kdy už šance na vyléčení bohužel téměř nejsou. Rakovina prostaty je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění mužů.
Minulý týden byl zveřejněn článek plný polopravd o mé osobě. Rozhodl jsem se reagovat, článek naleznete na tomto odkazu:
Pane šéfredaktore Cikrte,
před mnoha lety, už ani nevím kolik tomu je, jsem měl příležitost být na Vašem kurzu pro lékaře, kde základem bylo téma, jak pracovat s médii. Doufám, že jsem to trefil, protože si dobře pamatuji, že hlavní Vaší myšlenkou pro nás bylo, že nad novináři nelze zvítězit. Jen moje nezkušenost a i naivita mi nevnukly otázku a jak se chovat v případě ne fér hry ze strany novináře. Věřím, že odpověď je stejná – nelze zvítězit. Váš poslední článek o mé osobě je toho příkladem. Rád bych odpověděl dříve, ale byl jsem na výjezdovém zasedání Výboru pro zdravotnictví a včera přišla hrozná zpráva o zemětřesení v Káthmándu, kde je bohužel i moje dcera s cestovní kanceláří Livingstone. Měl jsem jiné myšlenky. Na Vaše otázky dnes odpovím, ale nejdříve po pořádku.
Maily – ano, výborný nápad, jak spojovat lidi a to velmi rychle. Dříve se psaly dopisy a to ve frekvenci tak 3 týdně, někdy 3 za měsíc. Telefon byl k dispozici jen u privilegovaných. Naše rodina čekala na zavedení telefonní linky 20 let. Dnes máme tedy internet, e-maily – denně jich dostanu desítky až stovky a přes psp adresu to nejsou spamy. Snažím se na většinu odpovědět. Trávím hodiny u této e-mailové pošty, snažím se sofistikovaně odpovědět, což mnohdy nejde. Mrzí mne, že si adresáti odnášejí mnohdy jen minimum. Viz poslední aféra kolem očkování, kdy jsem se snažil paní vysvětlit postup sněmovního tisku o novele zákona o ochraně veřejného zdraví a stejně mne nepochopila. Byl z toho v minulém týdnu další článek. A v tomto snažení opravdu zapadl i Váš mail a to ještě opakovaně. Díky, že jste mi to připomněl. Mrzelo by mne, kdybyste si myslel, že to bylo schválně. Přece svého učitele nezapřu. Jen mne mrzí, že jste v článku neuvedl, že jste se ani nepokusil se se mnou spojit telefonicky. Všichni novináři tak činí, takže pochybuji, že Vy moje telefonní číslo nemáte. No nic, stalo se.
Jen krátce k celému článku. Je v něm řada nepravd, které však ponechávám novinářské představivosti a chápu to, ale je z nich jen vidět, že práci poslance moc nerozumíte ani Vy. Každý návrh je velmi důkladně probírán, konzultován s odborníky, než s ním vyjdu ven. Nejsem ten politik, který rozumí všemu a takoví tam opravdu jsou a taky nejsou všechny návrhy jen z mé hlavy. Ale když se mi líbí, tak je rád podpořím a zrovna tento se mi líbil velice. Z medicínské praxe totiž vím, že najednou léky z našeho trhu zmizí. A jsou to základní léky, které je následně nutno těžko dostávat zpět. Nestává se to často, ale stává a já bych opravdu chtěl pomoci pacientovi a nikoli podporovat nějaké nejasné manipulace s cenami léků, které vedou k obohacování spekulantů a poškozování pacientů.
Tak a teď k Vašim otázkám:
Je pravda a nijak to neskrývám, že návrh pochází z dílny farmaceutických firem. Pokud je ale prospěšný pro pacienty, nevidím na tom nic špatného. Návrh byl dva roky konzultován s Ministerstvem zdravotnictví a Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Tento návrh jsem zároveň nechal prostudovat svými nezávislými poradci pro zdravotnictví a všichni mi nezávisle na sobě potvrdili, že návrh je prospěšný především pro české pacienty. Proto jsem se rozhodl návrh načíst na výboru pro zdravotnictví.
Žádné čertovo kopýtko neexistuje. Návrh farmaceutické firmy diskutovali se Státním ústavem pro kontrolu léčiv a Ministerstvem zdravotnictví a žádné výhrady tohoto typu nezazněly. K tomu, co popisujete ve svém článku, mohu pouze uvést, že návrh upravuje stanovení maximálních cen až v případě, kdy nelze využít stanovení podle průměru 3 nejnižších cen v zemích referenčního koše nebo podle dohody se zdravotními pojišťovnami. Teprve potom se cena stanoví podle nejbližšího a nejlevnějšího léčivého přípravku v České republice. Pokud by byl nejbližší léčivý přípravek v České republice přípravek stejného výrobce, jedná se vlastně o totožný přípravek a není tedy nic špatného na tom, že bude mít také totožnou stejnou cenu. Důležitá je ale především podmínka, že se cena stanoví podle toho nejlevnějšího nejbližšího přípravku v České republice. Pokud bude tedy vedle přípravku stejného výrobce existovat také levnější přípravek jiného výrobce, bude stanovena nižší cena.
Není pravda, že návrh zvýší náklady veřejného zdravotního pojištění, ale zabrání jejich snižování na úkor dostupnosti plně hrazených léčivých přípravků pro české pacienty. Pokud totiž léčivý přípravek, který zajišťuje plně hrazenou variantu terapie, není na trhu, konkurenčním přípravkům se započítávají doplatky do ochranného limitu pacientů/pojištěnců. Jeho překročení musí zdravotní pojišťovny svým pojištěncům navracet. V těch případech, kdy je plně hrazený přípravek na trhu přítomný v počtu několika málo krabiček, jde vlastně o takový legislativní podvod na pacienta/pojištěnce a jeho ústavní právo na plně hrazenou léčbu, protože plně hrazený přípravek existuje, ale pacient se k němu ve skutečnosti nemá šanci dostat. Díky tomu, že takový přípravek existuje, se pojištěncům ani nezapočítají doplatky za náhradní léky do ochranného limitu. Proto je správné, aby ten přípravek, který zajišťuje dostupnost plně hrazené terapie, musel mít nějaký minimální tržní podíl, a aby tento minimální tržní podíl mohl Státní ústav pro kontrolu léčiv kontrolovat a případně ho po výrobci vyžadovat.
Plátci jsou v tomto případě jedním z regulovaných subjektů. Znovu bych však chtěl zdůraznit, že tento návrh byl dva roky projednáván s Ministerstvem zdravotnictví a Státním ústavem pro kontrolu léčiv, jakožto klíčovými subjekty. Pokud se tedy nyní Ministerstvo zdravotnictví k němu nehlásí, považuji to za skandální.
Ano, budu se snažit, aby pro české pacienty byly zajištěny plně hrazené léky, které jsou pro ně zároveň dostupné. Pokud Ministerstvo zdravotnictví toto nechce, mělo by to otevřeně říci veřejnosti.
Ještě Vás musím upozornit, že zveřejním tento mail, kde jen můžu. Nemám ty samé možnosti jako Vy, ale díky moderním technologiím jej snad leckde dostanu.
S pozdravem
Váš žák
MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
profesor onkologie
předseda Výboru pro zdravotnictví PČR
Dle průzkumu tři čtvrtiny lidí nevědí, co je to biologická léčba, a 17 procent ji zaměňuje s léčbou bylinkami nebo čínskou medicínou.
Biologická léčba, přesněji zvaná cílená, umožňuje léčbu šitou na míru konkrétního pacienta a dané fáze nemoci. Název biologická vychází z toho, že léky jsou vyráběny s pomocí živých organismů. Často jsou jedinou nadějí pro pacienty s rakovinou či roztroušenou sklerózou.
Biologickou léčbu by měl dostat každý i přes finanční náročnost a možnost léčby pouze ve specializovaných centrech. VZP naštěstí dává zvláštní smlouvu, aby zajistila kvalitní péči všem, kdo ji potřebují, celkový náklad od VZP čini sedm milliard korun.
Není den, aby nepřišel mail na téma očkování dětí. Většinou se jedná o kopie. Tedy někdo napsal předlohu, která je opakovaně posílána z různých mailových adres nebo z jedné adresy na soubor adres. Co vlastně tento jeden dopis požaduje? Krátce řečeno se týká zaprvé: zakázání povinného očkování a zavedení individuálního očkovacího plánu pro děti. Zadruhé: možnosti použití i jiné vakcíny, než je Hexavakcína a zatřetí: vysokými pokutami za nedodržení zákona o veřejné ochraně zdraví v bodech týkajících se očkování.
Server Echo24.cz ve svém článku „Konflikt na financích. Dva Babišovi náměstci hrozí odchodem“ zveřejnil nepravdivou informaci o personálních změnách na Ministerstvu financí. Podle serveru, jehož informaci převzala další média, nabídli náměstci ministra Simona Hornochová a Lukáš Wagenknecht svoji rezignaci. Tato informace je nepravdivá a zcela smyšlená.
Informace o rezignaci paní Hornochové a pana Wagenknechta jsou holý výmysl.
„Rezignaci jsem nikomu nenabízela a nikdo ji po mne nežádal. Na projektu EET, stejně jako na dalších úkolech souvisejících s daňovou agendou nadále intenzivně pracuji,“ uvedla Simona Hornochová. Ve stejném duchu se vyjádřil i Lukáš Wagenknecht.
Dezinformace serveru Echo24.cz je další ze série účelově zavádějících či smyšlených informací, kterými se tento server snaží napadat projekt Elektronické evidence tržeb a i další činnost.